Co se jí v Indonésii?
Indonésané jedí rýži skoro ke každému jídlu, i k snídani, s pár přílohami a sambalem, a jí se lžící a vidličkou nebo pravou rukou.
Typická jídla a jejich kalorie
Snídaně
Snídá se rýže nebo rýžová kaše, brzy ráno a často z pojízdného vozíku. Nasi uduk je rýže vařená v kokosovém mléce s vejcem, tempehem a sambalem, bubur ayam je rýžová kaše s natrhaným kuřecím a krekry. Ze včerejší rýže se dělá nasi goreng, asi 610 kcal na talíř. Hodně lidí si k tomu dá sladký čaj nebo kávu a něco smaženého.
Oběd
Oběd kolem 12:00 bývá často nasi campur: talíř rýže s malými porcemi zeleniny, tempehu, vejce a masa. Ve warungu, malé rodinné jídelně, stojí jídla za sklem a ty jen ukážeš prstem, co chceš. Gado gado, spařená zelenina, vejce a tofu s arašídovou omáčkou, je běžný oběd za asi 420 kcal.
Večeře
Večeře bývá mezi 18:00 a 20:00. V hodně domácnostech se vaří jednou denně a jídlo zůstane přikryté na stole, takže každý jí, když má hlad. Je to rýže s polévkou nebo kari, něco ze zeleniny, smažený tempeh nebo tofu a sambal. Rendang, hovězí pomalu dušené v kokosovém mléce a koření ze Západní Sumatry, má s rýží asi 560 kcal.
Předkrmy
Předkrmy tu vlastně nejsou, všechno přijde na stůl najednou. Krupuk, křupavé krekry z krevet nebo ryb, se jí na začátek i během jídla. Sate, grilované špízy z kuřete, kozy nebo hovězího s arašídovou omáčkou, má asi 400 kcal za pět kousků. V restauraci Padang ti číšník naskládá na stůl tucet talířků a platíš jen to, co sníš.
Dezerty
Po jídle bývá hlavně ovoce, papája, mango, salak nebo rambutan. Sladkosti se jí spíš jako svačina: klepon jsou kuličky z rýžové mouky plněné palmovým cukrem a obalené v kokosu, es campur a es cendol jsou ledové nápoje s kokosovým mlékem, želé a palmovým cukrem a martabak manis je tlustá sladká palačinka, která se prodává večer.
Nápoje
Es teh manis, sladký ledový čaj, je obyčejné pití k jídlu. Kopi tubruk je hrubě mletá káva zalitá horkou vodou s cukrem a pije se, až si lógr sedne na dno. Jamu, bylinné nápoje z kurkumy, zázvoru a tamarindu, ráno pořád prodávají pouliční prodavači. Většina Indonésanů jsou muslimové a hodně z nich alkohol nepije.
Jídlo na ulici
Jídlo na ulici se prodává z vozíků a stánků, kterým se říká kaki lima. Bakso, polévku s hovězími knedlíčky za asi 390 kcal na misku, vozí prodavači po čtvrtích. Soto ayam, kuřecí polévka s kurkumou, má asi 440 kcal. Pisang goreng, smažený banán za asi 305 kcal za dva kousky, a martabak telur, plněná slaná palačinka, jsou oblíbené večer.
Tam normální, jinde divné
Hodně Indonésanů má pocit, že se pořádně nenajedli, dokud neměli rýži, takže ke smaženým nudlím klidně dostaneš rýži bokem. Jíst pravou rukou je na spoustě míst normální a levá ruka na jídlo nesahá. Avokádo se tu pije sladké, jus alpukat, mixované s cukrem a polité čokoládovým sirupem. O tempehu se poprvé píše na Jávě v roce 1815.