Kdo vymyslel víno?
Nikdo neví, kdo udělal první víno, ale nejstarší dosud nalezené stopy pocházejí z Gruzie z doby kolem roku 6000 př. n. l. Hliněné nádoby vykopané jižně od Tbilisi v sobě pořád nesly chemický otisk hroznového vína.
Vínosklenka, 1,5 dl125kcal
Nádoby v gruzínských kopcích
Asi 50 kilometrů jižně od Tbilisi, v provincii Dolní Kartlie, leží dvě neolitické vesnice, Gadachrili Gora a Shulaveris Gora. Archeologové tam našli kusy velkých hliněných nádob, některé tak velké, že se do nich vešlo přes 300 litrů. Pár z nich má kolem hrdla zřejmě vytvarované hrozny. Malá dna naznačují, že byly zčásti zapuštěné do země, podobně jako nádoby qvevri, ve kterých Gruzínci dělají víno dodnes. Nádoby pocházejí z doby mezi lety 6000 a 5000 př. n. l.
Jak dokázat, že v nádobě bylo víno
Stará keramika může být na cokoli, a tak tým pod vedením Patricka McGoverna z University of Pennsylvania Museum zkoumal, co se vsáklo do hlíny. Hledali kyselinu vinnou, která v téhle části světa pochází ve velkém množství jen z hroznů, a našli ji spolu s kyselinou jablečnou, jantarovou a citronovou. Tenhle otisk znamená víno. Studie vyšla v roce 2017 v časopise PNAS. Posunula rekord dál do minulosti než Hajji Firuz Tepe v Íránu, kde jsou zbytky vína z doby asi 5400 až 5000 př. n. l.
Nikdo ho nevymyslel
Žádný první vinař se jménem neexistuje. Rozmačkané hrozny nechané v teplé nádobě začnou kvasit samy, takže víno lidé nejspíš objevili dávno předtím, než si cokoli zapisovali. Gruzínské nádoby ukazují, že ho tehdy už dělali schválně. Vědci si myslí, že vinná réva byla v té době už zdomácnělá a lidé ji pěstovali a znovu vysazovali. Gruzie dnes pěstuje přes 500 odrůd révy na víno, což sedí k hodně dlouhé historii vinařství.
Z Blízkého východu do Evropy
Britannica klade pěstování révy na Blízkém východě do doby kolem roku 4000 př. n. l. a nejspíš i dřív a egyptské záznamy z doby kolem roku 2500 př. n. l. ukazují hrozny použité na víno. Řekové pak sázeli vinice kolem Středozemního moře, od Černého moře po Španělsko. Římané vzali révu do velkých říčních údolí Evropy, k Rýnu, Mosele, Dunaji, Rhoně a Loiře. Spousta krajů, které osadili, třeba Burgundsko, Bordeaux a Champagne, je vínem slavná dodnes.
Přes oceány
Po Kolumbovi přivezli španělští misionáři révu do Chile a Argentiny v 17. století a do Baja California v 18. století. Evropští osadníci později rozjeli vinařství v Kalifornii, Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Africe. V 19. století Louis Pasteur přišel na to, jak kvašení doopravdy funguje, a víno bylo díky tomu mnohem spolehlivější. Dnes je běžná porce sklenka asi 150 ml a v ní je pořád stejný hrozen a stejný nápad jako v těch gruzínských nádobách.